„Akce K“ v rajhradském benediktinském opatství před 70. lety

Od „Akce K“ mající za cíl nezákonně a násilně zcela utlumit mužský řeholní život (tj. střediska protistátní činnosti) v 219 řeholních domech na celém území Československa, která byla schválena Ústředním výborem KSČ dne 20. ledna 1950, uplynulo již 70 let. - Připomeňme si proto nyní alespoň v krátkosti, jak vlastně probíhala likvidace rajhradského benediktinského opatství, o níž autor Pamětní knihy městyse Rajhradu učinil do Pamětní knihy pouze strohou a zcela pro nás dnes těžce pochopitelnou tendenční poznámku: „Dne 3. května 1950 znamenává se důležitý mezník v dějinách naší obce. - Staroslavný klášter benediktinský byl zrušen a řád rozpuštěn, neboť jeho snahy nebyly v souladu se zájmy nově se tvořící socialistické společnosti.“

Průběh samotné „Akce K“ u rajhradských benediktinů, která proběhla až v rámci tzv. 2. etapy, byla dokonale rozvržena a připravena, jak to dokládají dochované historické prameny: „Opat Václav J. Pokorný OSB a převor Karel R. Musil OSB dostali na den 3. května 1950 předvolání od Státního církevního úřadu v Praze, kdež jim bylo oznámeno, že všichni benediktini ihned opustí rajhradský klášter, pouze samotný farář Karel R. Musil OSB zůstane ponechán pro duchovní správu. Tito dva byli ihned za průvodu dvou detektivů odvezeni autem zpět do Rajhradu.“

„P. Vojtěch J. Horák OSB a P. Jan Nepomuk Fr. Kopáček OSB byli informováni svými představenými o nastávajícím přestěhování, […] zprávu přijali klidně a s humorem, sbalili si své svršky a čekali na odjezd. Okolí kolem kláštera nejevilo zájem o odjezd řeholníků. […] Odjezd řeholníků večer dne 3. května 1950 ve 21.10 h nebudil zájem proto, že okolní obyvatelstvo dosud o přestěhování neví.“ Rajhradští benediktini likvidaci své komunity předvídali, a snad právě proto proběhla v rajhradském benediktinském opatství zcela poklidně. „Lze očekávat, že v Rajhradu vzbudí velký zájem přemístění opata Václava J. Pokorného OSB, který byl jako kněz oblíben a znám jako vědecký pracovník.“

Opat Václav J. Pokorný OSB byl internován v centralizačním klášteře v Hejnicích, odkud byl dne 9. srpna 1950 pro záporné postoje vůči stávajícímu společenskému zřízení eskortován do „superinternačního“ kláštera v Želivi. P. Vojtěch J. Horák OSB a P. Jan Nepomuk Fr. Kopáček OSB byli nejdříve internováni v centralizačním klášteře Hejnice, později v centralizačním klášteře Osek u Duchcova a nakonec v centralizačním klášteře Králíky (od 27. února 1951). - Díky internaci opata Václava J. Pokorného OSB se zároveň dostal do velmi těžko řešitelné situace br. Pavel V. Svozil OSB - toho času student posledního ročníku bohosloví na Biskupském teologickém učilišti v Brně, který tak ztratil možnost „legálního“ vysvěcení na kněze (to musel přijmout tajně z rukou biskupa Msgre ThDr. Róberta Pobožného dne 23. prosince 1950 v Rožňavě).

Ostatní rajhradští benediktini, kteří před 3. květnem 1950 působili na inkorporovaných farách v Domašově, Ostrovačicích a Syrovicích, byli ponecháni na svých místech.

Malý počet mnichů a všeobecné povědomí o dlouhodobém úpadku hospodářství (viz dlouhodobý havarijní stav budov v celém areálu) rajhradského benediktinského opatství bezesporu vedlo státní orgány k jistému podcenění praktické stránky „Akce K“. - Velice záhy se totiž ukázalo, že zanedbatelné rajhradské komunitě nikterak neodpovídal význam ani množství předmětů, které bylo potřeba zaevidovat a během několika následujících let vyklidit, přičemž velké množství uměleckých děl nezanedbatelné hodnoty bylo nenávratně zničeno nebo rozkradeno osobami starajícími se o převzetí, zajištění a převoz novým „majitelům“.

Areál rajhradského opatství pro nezájem ze strany Ministerstva zdravotnictví, jež zde původně plánovalo přemístit Ústav choromyslných z Prahy - Bohnic, tak od 2. poloviny roku 1951 připadl Ministerstvu obrany, které jej přeměnilo na skladovací objekt vojenské posádky Rajhrad, která zde sídlila až do roku 1990.